Dovolená je v podstatě poměrně moderní záležitost. V minulosti lidé za odpočinkem necestovali. Ano, daleké země lákaly určité lidi od nepaměti, dodnes máme k dispozici celou řadu starověkých a středověkých cestopisů, ale obecně lidé za odpočinkem a poznáním necestovali.
Přesto určitou analogii s dovolenou najít můžeme. Šlechtici měli svá letní sídla na venkově.
Bylo běžné, že v určitém období v roce se smetánka sebrala a vycestovala na venkov. I na venkově stranou od ruchu velkoměsta probíhal bohatý společenský život. Určitě si můžete vybavit některé filmy na motivy Jane Austinové.
Vyrazit na pouť
Chudí lidé, měšťané a sedláci si toto samozřejmě dovolit nemohli. Přesto se můžeme s určitou vzdálenou alternativou setkat a tou jsou náboženské pouti. Lidé vyráželi za pokáním na poutní místa. Existují tři hlavní poutní místa a tím je Jeruzalém, Řím a Santiago. Samozřejmě pro mnoho lidí byly tyto lokality nedostupné. Každá země ovšem měla svá vlastní lokální místa spjatá se zjevením a zázraky.
Pouť nepřinášela jen rozhřešení, ale samotná cesta pomáhala k tomu, aby se člověk oprostil od každodenních starostí, srovnal si mysl, dal si do pořádku svůj život a popřemýšlel nad tím, co bude dál. V tomto ohledu nám mohou být pouti inspirací a není bez zajímavosti, že lidé na pouti vyrážejí dodnes.
Dále se v minulosti můžeme setkat u studentů s takzvanými vakacemi, což je dřívější termín pro prázdniny. A i v minulosti existovala také rekreace. Rekreaci mívali řeholníci v klášterech a jednalo se v podstatě o jediné volné chvilky, které měli k dispozici.
Dovolená v tom dnešním slova smyslu existuje zhruba od začátku dvacátého století. Rozměr usebrání, který byl důležitý při pouti, nahradil rozměr odpočinku a zábavy. Nicméně tato oblast se nadále rozvíjí a rozšiřuje. Je celá řada typů dovolených, už dávno se dovolenkové pobyty nedělí na pobytové a poznávací, ale existuje celá řada mnohem užších specifik.